Města potřebují travnaté plochy. Čím méně sekání, tím lépe

25.8.2024

Věděli jste, že trávníky v parcích a na golfových hřištích zachycují zhruba stejné množství CO₂ jako lesy? I když má tráva jen pár centimetrů, skutečně dokáže pohltit podobné množství oxidu uhličitého jako velké stromy. Díky tomu, že trávníky pak CO₂ zadržují v půdě, pomáhají životnímu prostředí, dokonce i když po nich lidské nohy šlapou. Proč se tím ale zabývá Toyota – výrobce automobilů?

Trávníky přitom nemusí mít rozlohu golfového hřiště, aby měly takový efekt – lze je pěstovat na střechách, a dokonce i na zdech budov, což výrazně rozšiřuje možnosti jejich využití i v městských oblastech. Má to ještě jednu výhodu – položení trávníku namísto asfaltu může výrazně snížit teplotu půdy i celého okolí, což brání vzniku tepelných ostrovů nebo alespoň zmírňuje jejich efekt.

Některé další rostliny, kterými lze jednoduše osadit i městský prostor, toho navíc zvládnou ještě víc než obyčejná tráva a fungují vlastně jako čističky vzduchu. Dobrou zprávou je, že se taková zeleň dnes stává čím dál častější součástí veřejného prostoru ve městech, ale i areálů soukromých firem. Není ovšem zeleň jako zeleň a i výběrem správného typu trávníku lze ušetřit další množství emisí.

Trávník značky Toyota

Málo se ví, že průkopníkem je v tom automobilka Toyota, která dlouhodobě dbá na to, aby nejen její vozy, ale každá její činnost byla co nejzelenější. „Toyota provádí výzkum v oblasti biotechnologií už od konce 80. let. Tehdy se náš tým zabýval bojem proti znečištění ovzduší pomocí rostlin k čištění vzduchu. Soustředili jsme se na gardénie a další odrůdy, které lze vyšlechtit pro větší stromy a které podporují absorbci plynu NO2, který znečišťuje ovzduší,“ popisuje Kunio Matsui z oddělení zemědělství a biotechnologií společnosti Toyota.

Pobočky Toyoty dokonce podle Matsuiho takové rostliny kdysi také prodávaly a v roce 2000 začala společnost trávy sama vyvíjet, což bylo mimochodem dáno poptávkou mezinárodního letiště Chubu Centrair, které se tehdy připravovalo na otevření. Jeho zaměstnanci chtěli snížit práci spojenou se správou trávníků kolem vzletových a přistávacích drah a požádali Toyotu o vytvoření takového druhu trávy, který by vyžadoval méně časté sekání a snadněji se udržoval.

Matsuiho tým pracoval závratnou rychlostí a vyvinul novou, snadno udržovatelnou odrůdu trávníku Zoysia tenuifolia TM9. Ačkoli se tato odrůda nestihla masově vyrábět před otevřením letiště a nakonec u vzletových a přistávacích drah není, našli byste ji v japonských zahrady pokrývajících přibližně 700 m² letištního areálu. A ještě než se dostala do běžného prodeje, byla Matsuiova nová odrůda trávníku TM9 použita také ve střešní zeleni pavilonu Toyota Group na Expo 2005 v Aichi.

Méně sekání, lepší zpráva pro planetu

Klíčovým rysem TM9 je jeho krátký vzrůst. Zatímco běžná varianta trávy Zoysia, která se používá pro trávníky, dorůstá výšky kolem 10 cm, TM9 dosahuje zhruba poloviny. Takže zatímco standardní trávníky je třeba sekat třikrát až pětkrát ročně, u trávníku TM9 s krátkou čepelí stačí sekat jednou nebo dvakrát. Údržba velkých ploch je tak výrazně jednodušší.

Méně sekání také znamená méně emisí CO₂ z pohonných hmot sekaček. Méně sečený trávník si navíc v listí uchovává více živin, díky čemuž vyžaduje méně než polovinu obvyklého množství hnojiv. I výroba hnojiv je energeticky náročná, a tak jejich omezení znamená další snížení množství emisí, které by firma svojí existencí planetě způsobila.

Kromě toho dusík, který tráva zcela nevstřebá, se vyloučí jako N₂O, což je plyn 310krát silnější než oxid uhličitý, pokud jde o oteplování atmosféry. I tyto emise lze ale snížit, a tak ve srovnání s běžnou trávou má varianta TM9 o více než polovinu nižší emise skleníkových plynů. Vedle ekologických aspektů má trávník Toyota i další výhody, jako například menší náklady na údržbu a úlevu od povinnosti kosení uprostřed horkého a suchého léta.

Jak narušit začarovaný kruh

Zemědělský sektor se dnes potýká se složitými problémy, včetně nedostatku pracovních sil, rostoucích cen materiálů a změny klimatu. Nezdá se tedy být zrovna nejvýhodnějším oborem, v němž investovat do výzkumu. Zvlášť pokud jste největší automobilka na světě a klidně byste se mohli soustředit jen na výrobu aut. Proč se tedy Toyota stále zabývá vývoj em udržitelných trávníků?

„Tráva je levná, což ztěžuje přiměřený zisk jak pěstitelům, tak subjektům zapojeným do distribuce a prodeje. Vývojem trávníku s vysokou přidanou hodnotou chceme těmto lidem zajistit spravedlivý podíl na zisku, a pomůžeme tak zvýšit udržitelnost produkce trávníků,” vysvětluje Matsui.

Podle údajů sdružení Tottori Lawn Product Association, průměrný věk pěstitelů trávníků je vyšší než 70 let a právě proto, že konvenční trávníky nejsou samy o sobě rentabilní, nikdo nechce jít v jejich stopách. Zároveň klesá i poptávka po kvalitní a udržitelné trávě a protože se kvalita trávníku projeví až při jeho používání, zákazníci se rozhodují především podle ceny. Vývoj nového typu trávníku byl klíčový i pro prolomení tohoto začarovaného kruhu.

„Zpočátku jsme měli problém získat zákazníky, protože cena je dvakrát až třikrát vyšší než cena běžného trávníku Zoysia. Po jejím zakoupení však lidé pochopili výhody snadnější údržby a dlouhodobé efektivity v nákladech a objemy našich prodejů postupně rostly,” popisuje Koji Ishikawa z Tottori Lawn Product Association, které je také distributorem TM9.

Široká klientela, která se rozhodla pro TM9, zahrnuje prestižní golfová hřiště, přičemž množství prodaného trávníku by už pokrylo Tokijský dóm asi stokrát. „Doufáme, že neustálým zlepšováním a nabídkou ekologicky šetrných trávníků s nízkými nároky na údržbu se nám podaří rozšířit zelené plochy a svým malým dílem přispět k uhlíkové neutralitě,” uzavírá Kunio Matsui s tím, že úloha oddělení zemědělství a biotechnologií bude v Toyotě stále důležitější.

Další zajímavosti ze světa Toyota v magazínu Toyota Life